7 nejzdravějších druhů mikrozeleniny pro pejsky
Pokud chcete svému pejskovi ve stravě dodat více energie, dopřejte mu mikrozeleninu. Ta má oproti svým zralejším protějškům více živin, je nenáročná na vypěstování a snadno se servíruje. I vybíravým pejskům ji navíc lehce skryjete do jídla, aniž by si jí všimli.
Pojďme se na téma mikrozeleniny pro psy podívat detailněji. Řekneme si, které druhy jsou pro ně nejlepší a jak jim je servírovat.
Co je to mikrozelenina
Není velkým překvapením, že mikrozelenina, fáze hned po vyklíčení semínka, je na živiny nejbohatší částí života rostliny. Mikrozelenina je v podstatě jakákoliv nedozrálá zelenina. Její nejlepší stav je při u většiny druhů při výšce zhruba 5-7 cm. To je totiž ještě předtím, než vynaloží spoustu energie na růst listů i stonků a zakoření hluboko v půdě.
Ze semínka se stane mikrozelenina v prvních dvou týdnech života rostliny. Jsou to v podstatě první lístky, které ze semenáčku vyrostou. Během 10-14 dnů jsou dostatečně zralé na to, abyste je přidali do potravy svého čtyřnohého parťáka. Jakmile dosáhnou již zmíněných 5-7 cm výšky, stačí je uříznout a servírovat. Pokud byste je nechali růst i nadále, byly by připravené k přesadbě na zahradu, kde byste z nich nakonec mohli vypěstovat dospělé rostliny.
Největší obsah živin má rostlina během prvních dnů svého života, protože produkuje vitamíny a antioxidanty, které potřebuje k růstu. Některé výzkumy udávají, že mikrozelenina má oproti svým dospělým protějškům 40krát až 400krát větší obsah živin v poměru s váhou.
Mezi běžně používanou mikrozeleninu patří sazenice brokolice, chia, špenátu, vojtěšky, pšeničné trávy nebo třeba červeného zelí.
Mikrozelenina vs. Klíčky
Dejte si pozor, abyste si mikrozeleninu nezaměnily s klíčky. Klíčky totiž nemají listy – obsahují pouze semínko a stonek. Pro to, aby z rostliny vznikal mikrozelenina, musí růst trochu déle, aby si vytvořila první listy.
Je mikrozelenina bezpečná pro psy?
Ano, dokonce je pro ně přínosná. Mikrozelenina obsahuje vitamíny, minerály, vlákninu a antioxidanty, které pomáhají při prevenci před rakovinou nebo předčasným stárnutím. Zároveň je jednoduchá na trávení. Stejně jako jejich dospělí protějšci je i většina druhů mikrozeleniny naprosto bezpečná potrava pro vašeho pejska.
Raději byste se ale měli vyhnout cibuli, stejně jako čemukoliv ostrému nebo pikantnímu. Jakékoliv ostatní druhy ale můžete přidat do jídelníčku svého pejska bez starostí.
Důvody, proč je mikrozelenina pro psy prospěšná
Pokud jde o mikrozeleninu, její miniaturní velikost rozhodně není směrodatná. Jak jsme zmínili již výše, vědci u 25 druhů mikrozeleniny zjistili, že mají vyšší koncentraci vitamínů, minerálů, karotenoidů, fytonutrientů a antioxidantů než plně zralá zelenina. Zároveň jsou bohaté i na polyfenoly – antioxidanty, které zachycují a likvidují volné radikály v těle.
K tomu mají vyšší obsah draslíku, železa, zinku, hořčíku, mědi a vitamínů C, E i K. Podle některých studií pomáhá mikrozelenina z červeného zelí snižovat rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění u myší stravujících se jídlem s vysokým obsahem tuků. Navíc zpomaluje přibírání na váze.
Existují náznaky, že mikrozelenina snižuje riziko vzniku celé řady nemocí, mezi které patří například:
1) Srdeční choroby – Antioxidanty totiž mohou snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Mikrozelenina zároveň dokáže snížit hladinu triglyceridů.
2) Některé typy rakoviny – Ovoce a zelenina bohatá na polyfenoly snižuje riziko vzniku některých rakovin.
3) Cukrovka – Antioxidanty snižují stres, který brání cukru ve vstupu do buněk. Podle studie například pískavice řecké seno výrazně zlehčuje pronikání cukru do buněk.
Zajímavé je i to, že například mikrobrokolice obsahuje zhruba 10krát až 100krát tolik sulforafanu jako její dospělá verze. Sulforafan je látka, u které se prokázalo, že dokáže bojovat s rakovinou.
Výhody sulforafanu
Sulforafan je nepřímý antioxidant. Na rozdíl od běžných antioxidantů tedy nebojuje s volnými radikály. Dokáže ale v pejskově těle spustit procesy, díky kterým si chlupáč vytvoří své vlastní antioxidanty. To je taková vnitřní armáda, jež si vytváří vojáky, aby odráželi nebezpečí, jaké volné radikály představují.
Tomuto procesu se odborně říká dráha Nrf2. Každá buňka v pejskově těle má svého vlastního Nrf2 messengera. Když dojde k poškození buňky (pravděpodobně způsobenému volnými radikály), vyšle Nrf2 oznámení armádě uvnitř pejskova těla. Díky tomu se začnou produkovat další antioxidační enzymy. Tento proces pomáhá udržovat volné radikály pod kontrolou, čímž se snižuje riziko:
1) Oxidačního stresu
2) Rakoviny
3) Dalších chronických onemocnění
Sulfarofan zároveň neutralizuje toxiny, snižuje vznik zánětů a může zpomalovat růst nádorů. A jak jsme již zmínili, váš pejsek ho v mikrobrokolici dostane až stokrát více než ve zralé variantě.
Pojďme se tedy konečně podívat konkrétně na nejlepší druhy mikrozeleniny, které jsou pro vašeho pejska přínosné.
7 nejzdravějších druhů mikrozeleniny pro psy
Jako mikrozeleninu lze pěstovat téměř jakoukoliv běžnou zeleninu. Mezi skvělé možnosti patří například jetel, rukola, hrášek nebo vojtěška. Za vyzkoušení stojí ale zejména níže popsané druhy.
Brokolice
Brokolice je výborná zelenina vhodná pro psy. Obsahuje totiž dost vlákniny, vápníku a vitamínu K. Mikrozelenina navíc nabízí ještě lepší poměr živin na váhu než zralá zelenina. Zároveň se v ní ale nachází méně sloučenin síry, které u psů způsobují plynatost. Přidáním mikrobrokolice do jídla také pejsek dostane více výše popsaného sulforafanonu. Přestože váš pejsek získá skrz mikrozeleninu více živin, neměla by překročit 10 % jeho celkového kalorického příjmu.
Kapusta
Stejně jako ostatní brukvovitá zelenina je i kapusta vhodná k použití v mikro formě. Navíc je rychle připravena ke sklizni při zachování všech přínosů. Kapusta je silný antioxidant, který zároveň obsahuje vitamíny E, K, železo, vápník, draslík a hořčík.
Červené zelí
Mikrozelí obsahuje pořádnou nálož živin v malém balení. Zelí má v sobě vitamíny A, B, C, E a K. Mimo to obsahuje spoustu beta-karotenu a dalších antioxidantů. Odrůda Red Acre je dokonce považována za superpotravinu, protože zeslabuje záněty a obsahuje flavonoidy, které dokáží bojovat s rakovinou, nebo antioxidanty podporující zdraví očí, zubů, kostí i celkovou imunitu. Mikrozelí je jeden z nejlepších druhů mikrozeleniny, který svému pejskovi můžete dát.
Pšeničná tráva
Pokud jste svému pejskovi nebo kočičce už někdy dávali nějakou trávu pro zvířátka, nejspíš to byla právě ta pšeničná. Ta je totiž plná živin, jako jsou například aminokyseliny či chlorofyl, a pro vašeho pejska je v přiměřeném množství naprosto bezpečná. Svému čtyřnohému parťákovi ji můžete dopřát jak v mikro variantě, tak v té zralé.
Listová zelenina
Pro pejsky jsou dobré různé druhy listové zeleniny nebo špenátu. Zralý špenát obsahuje spoustu významných živin, ale jeho mikro varianta jich má v sobě dokonce ještě víc.
Slunečnice
Mikroslunečnice obsahuje vitamíny A, B, D a E. Zároveň představují zdroj vápníku, železa i hořčíku. Přitom to jsou jedny z nejnenáročnějších a nejrychleji rostoucích druhů mikrozeleniny vůbec.
Hořčice
Přestože jsou hořčičná semínka pro čtyřnohé chlupáče toxická, dostatečně naklíčená hořčice je pro ně překvapivě opravdu zdravá mikrozelenina. Zralá hořčice pro ně může být zase poměrně těžce stravitelná. Vyhněte se ale ostrým odrůdám, jako je například wasabi. Přestože mikrohořčice nabízí spoustu zdraví prospěšných účinků, nekrmte jí svého pejska pravidelně. Raději si ji nechte pro občasné zpestření jídelníčku.
Jak pěstovat mikrozeleninu
Mikrozeleninu můžete koupit buď v některých supermarketech v sekci s čerstvými produkty, nebo si ji můžete vypěstovat sami. Není to nic náročného a během 7-14 dní můžete vesele sklízet.
Většinu mikrozeleniny lze pěstovat z běžných semínek. Tudíž si můžete vybrat mezi organickými a dědičnými semeny.
Začněte tím, že si vezmete čistou plastovou misku nebo květináč s dírkami na dně. Do toho nasypte trochu substrátu a vršek posypejte semínky. Ty pak přikryjte další malou vrstvou zeminy a zavlhčete je rozprašovačem vody. Než semena vyklíčí, můžete je ještě překrýt plastovou fólií. Poté stačí pravidelně mírně zalévat – tak, aby byla půda vlhká, ale ne zase příliš mokrá.
První klíčky by se měly objevit během 3-7 dnů. Hned jak zaznamenáte jejich první známky, oddělejte fólii, pokud jste ji použili, a pokračujte v zavlažování jednou až dvakrát denně.
Květináč otočte tak, aby se stonky nenakláněly přímo na slunce. Postačí jim totiž zhruba 4 hodiny slunečního světla denně. V zimních měsících mohou ale některé druhy vyžadovat i více.
Když stonky nebo klíčky dosáhnou výšky 2-3 cm a mají první čtyři pravé lístky, můžete sklízet. Stačí je ustřihnout co nejníže u kořínků.
Jak psům servírovat mikrozeleninu
Pokud si pěstujete svou vlastní mikrozeleninu, snažte se ji spotřebovat co nejdříve po vypěstování, abyste ji měli co nejčerstvější. Menší množství mikrozeleniny můžete pejskovi hned po sklizni namíchat do jeho potravy. Abyste usnadnili její stravitelnost, můžete ji nakrájet nebo rozmíchat do kašičky s další zeleninou. Zároveň ji lze přidat do směsi fermentované zeleniny (o té ještě bude řeč).
Mikrozeleninu ale můžete uchovávat i v ledničce. Stačí je zabalit do zavlhčených papírových ubrousků a dát je do pytlíku. Vždy je ale nejlepší ji sklízet těsně před servírováním. Pěstování mirkozeleniny, ať už venku nebo vevnitř, je tak snadné a časově nenáročné, že můžete mít připravené čerstvé lístky pro každé jídlo. Ukládání mikrozeleniny do mrazáku není úplně nejlepší nápad, protože se z ní po rozmražení stane jakási kaše, čímž přijde o část živin, kvůli kterým je tak přínosná.
Pokud si ale opravdu potřebujete udělat zásoby mikrozeleniny a nemůžete si ji dovolit sklízet vždy až před jídlem, můžete ji společně s další běžnou zeleninou zafermentovat.
Mohou psi jíst fermentovanou mikrozeleninu?
Samozřejmě, fermentovaná zelenina i mikrozelenina je pro kratší trávící trakty pejsků ideální. Masožravci jsou totiž zvyklí na jezení jiných živočichů a živočišných produktů. Živiny v takové potravě nejsou tak náročné na trávení. Většina potravin rostlinného původu však vyžaduje předzpracování, kterým se rozbijí buněčné stěny pro další trávení. Fermentovaná zelenina je však díky bakteriím z kvašení již „předtrávena“.
Mikrozeleninu můžete bez ostychů přidat k jakékoliv jiné zelenině, kterou se chystáte fermentovat. Velká část výživných látek se při kvašení přesune do šťávy, takže při servírování určitě nezapomínejte ani na ní. Při fermentaci mikrobrokolice se například glukorafanin přemění na sulforafan, který se tak může rovnou zapojit do práce v mikrobiomu vašeho pejska.
Přínosy fermentované mikrozeleniny pro psy
Když kvasíte zeleninu nebo mikrozeleninu, doplňujete ji o dobré bakterie a kvasinky, které se vyvíjejí při pokojové teplotě. Ty pomáhají předtrávit rostlinné cukry. Cukry se zase mění na kyselinu mléčnou a rozkládají sacharidy. Díky tomuto procesu snížíte svému pejskovi příjem sacharidů a místo toho mu dodáte zdravá probiotika. Také tím odbouráte těžko stravitelnou celulózu.
Bakterie a kvasinky z fermentované mikrozeleniny navíc produkují extra vitamíny a enzymy podporující zdravé trávení.
Jak pejskovi servírovat fermentovanou mikrozeleninu
Fermentovanou zeleninu nemusíte na rozdíl od té syrové před podáváním svému pejskovi nijak rozemlít nebo propasírovat – právě díky předtávení bakteriemi. Můžete ji podobně jako syrové kysané zelí přidávat k běžným jídlům svého chlupáče. Fermentovanou zeleninu si můžete buď koupit (obchody často nabízejí směsi s červenou řepou, mrkví či kořenovou zeleninou), nebo si ji sami vyrobit.
Přidání fermentované zeleniny do jídelníčku svého pejska je zároveň skvělým způsobem, jak se vyhnout mraženým potravinám, protože fermentovaná zelenina vydrží velmi dlouho. Můžete si nadělat pár sklenic, nechat je v ledničce a použít kdykoliv chcete.
Mikrozelenina může přejít do další fáze svého života, čímž se z ní stane zralá rostlina. Teď, když už víte, jaké přínosy mikrozelenina nabízí, si ale můžete spoustu těchto vyčkávací dní ušetřit a využívat zeleninu i v mnohem ranější podobě.